Podzimní počasí v MŠ: Týdenní plán, pokusy s deštěm a větrem a didaktické hry

Produced with AI. This article was artificially generated. Editorial responsibility: JesleaŠkolka.cz.

Cíle tematického bloku Podzimní počasí podle RVP PV

Podzimní sychravo nabízí nepřeberné množství přirozených didaktických situací:

• Biologická oblast (Dítě a jeho tělo): Správný úchop tužky při grafomotorickém uvolňování zápěstí (šikmé dešťové čáry shora dolů, víry větru), rozvoj obratnosti a stability při překonávání louží a chůzi v nerovném rozbláceném terénu.
• Poznávací oblast (Dítě a jeho psychika): Zkoumání fyzikálních jevů – co způsobuje vítr, proč vznikají louže a kam se voda ztrácí, když vysvitne slunce (odpařování a kondenzace). Rozlišování stupňů síly větru (vánek, vichřice).
• Jazyková a estetická oblast: Onomatopoická slova a zvukomalba (šumění větru fi-fú, kapání deště kap-kap, dunění hromu bum-bác), práce s rytmem v říkadlech a písních.
• Sociální a environmentální oblast: Pochopení životadárné role vody pro půdu, stromy a podzemní prameny před příchodem zimy.

Podrobný harmonogram pondělí až pátek: Od kapky k větrnému víru

Pondělí: Kapička na cestě – Tajemství deště a mraků

Ranní komunitní kruh s meteorologickou stanicí:

• Motivace pohádkou: Příběh o putování kapky Jarmilky z mraku do potůčku a zase zpět na oblohu.
• Pokus Déšť ve sklenici: Do sklenice s teplou vodou nastříkáme na hladinu vrstvu pěny na holení (představuje mrak). Děti pomocí pipet kapou na pěnu modrou potravinářskou barvu. Jakmile je mrak příliš těžký, začnou z pěny do vody padat modré proužky deště. Děti okamžitě chápou nasycení mraků vodou.
• Ranní kruh: Zavedení týdenního kalendáře počasí se symboly sluníčka, mráčku, deštníku a větrného víru.

Úterý: Hravý vítr Meluzín – Co všechno vítr dokáže?

Zkoumání neviditelné síly vzduchu a větru:

• Foukací laboratoř: Děti dostanou brčka a na stole zkoušejí foukáním rozpohybovat různé předměty: peříčko, suchý list, vlašský ořech, dřevěnou kostku a kamínek. Společně třídí věci na lehké (které vítr odfoukne) a těžké.
• Výroba jednoduchého větrníku: Z barevného čtvercového papíru děti nastřihnou úhlopříčky, ohnou rohy do středu a učitelka je upevní špendlíkem na dřevěnou špejli s korálkem. Na školní zahradě děti s větrníky běhají a pozorují rychlost otáčení.

Středa: Louže jako zrcadlo – Venkovní badatelská expedice

Pobyt venku v holínkách a pláštěnkách:

• Měření hloubky louže: Děti dřevěnými klacíky zkoumají hloubku různých louží na zahradě školky a označují nejhlubší místa.
• Pouštění lodiček z kůry a ořechových skořápek: Konstrukce plavidel z přírodnin a sledování jejich plavby po hladině poháněné dechem či větrem.
• Obkreslování louže křídou: Ráno obkreslíme okraj louže křídou na asfaltu. Odpoledne děti zkontrolují, o kolik centimetrů louže ustoupila odpařením vody do vzduchu.

Čtvrtek: Grafomotorika a výtvarná dílna – Podzimní déšť

Rozvoj uvolněného zápěstí a výtvarné cítění:

• Grafomotorický list Dešťové kapky: Děti sedí vzpřímeně, obě chodidla na zemi, správný špetkový úchop měkkého voskového pastelu. Kreslí plynulé rovné a šikmé čáry shora dolů (slabý deštík vs. prudký liják).
• Výtvarná technika voskové batiky: Bílým voskovým pastelem nakreslí děti na čtvrtku deštníky a kapky. Poté celou plochu přetřou modrou a šedou anilinovou barvou. Vosková kresba vystoupí na povrch, protože vosk odpuzuje vodu.

Pátek: Dramatizace, hudba a překážková dráha s deštníky

• Rytmizace bouřky na Orffovy nástroje: Ticho před bouří (ticho), první kapky (triangl a prstíky na bubínek), zesilující déšť (dřívka a rumbakoule), hromy (velký buben), vítr (foukání do lahví) a zklidnění po bouřce.
• Pohybová dráha Na suchou nožku: Děti s otevřeným dětským deštníkem překonávají překážky (lavičky jako mosty přes potok, obruče jako ostrůvky v bažině).

Podzimní říkadla s pohybovým vyjádřením

Foukej, foukej, větříčku, (foukáme z plných plic)
shoď mi jednu hruštičku! (třepeme rukama nad hlavou)
Shoď mi jednu nebo dvě, (ukazujeme na prstech 1 a 2)
budou sladké obě dvě! (hladíme se spokojeně po bříšku)
A když foukne víc a víc, (točíme se dokola jako vítr)
nezbude na stromě nic! (dřepneme a rozpažíme ruce)

Dešťové kapičky dostaly nožičky, (běháme po špičkách)
běhaly po plechu, dělaly neplechu. (bubnujeme prsty do podlahy)
Kapyl, kapy, kap, kap, kap, (tleskáme do rytmu)
už je z toho velký mrak!
Sluníčko však vykouklo, (ruce nad hlavu do kruhu)
všechno v mžiku uschlo! (výskok s úsměvem)

Polytechnická dílna: Stavba zahradního srážkoměru a větrného rukávu

Praktická polytechnická výchova na zahradě MŠ probouzí v dětech vědeckého ducha a radost z bádání:

• Výroba domácího srážkoměru z PET lahve: Horní třetinu plastové lahve odřízneme a obrátíme ji dnem vzhůru do spodní části jako trychtýř (zabraňuje odpařování). Na stěnu nalepíme voděodolné pravítko. Srážkoměr umístíme na volné prostranství zahrady. Každé ráno po dešti děti odečítají naměřené milimetry srážek a zapisují je do třídního grafu.
• Větrný rukáv ze starého trička a kruhu: Na plastový kruh (nebo uříznutý okraj plastového kbelíku) děti připevní barevné stuhy a pruhy látky. Pomocí provázků zavěsíme rukáv na zahradní plot. Děti z okna pozorují, jakým směrem a s jakou intenzitou vítr stuhy unáší.

Metodické desatero: Jak děti naučit radosti z podzimního počasí

1. Vlastní příklad pedagoga: Pokud učitel vychází ven s nadšením a v odpovídajícím oblečení, děti přejímají pozitivní postoj k přírodě i za deště.
2. Respekt k tempu oblékání: Nespěcháme, necháme děti samostatně zkoušet zipy a suché zipy na botách, nabízíme pouze podpůrné nápovědy.
3. Hygiena a sušení: Vytvořte v šatně jasný systém pro odkládání mokrých holínek a pláštěnek, aby se děti učily pořádku a péči o své věci.